Červenec 2016

Goo Goo Dolls

15. července 2016 v 1:17 Citáty
And I don't want the world to see me
Cause I don't think that they'd understand
...
I just want you to know who I am


If you never try, you'll never know

15. července 2016 v 1:04 Zamyšlení
Často si říkám má tohle všechno cenu? Snažím se dělat to co miluju, ale je s tim spojeno tolik zbytečných problémů navíc. Stojí mi to za to? Nedělám to zbytečně? ....
Za svůj ubohej život jsem se nikdy takhle necítila, nikdy jsem necítila jako že to je ONO, že tohle mám dělat, že mě to baví, že to chci dělat. Vždycky jsem všechno dělala, jen že se to odemě očekávalo .... Střední škola s maturitou (přece nebudeš bez maturity? co by z tebe bylo? kadeřnice? no to snad né), řidičáky (prosimtě co se bojíš? víš jakou budeš mít volnost? a máš to od školy zadarmo takže se není o čem bavit),všechny kroužky na který jsem chodila (musíš něco dělat, nebudeš se válet doma) ...
Až minulej rok jsem našla něco, co fakt strašně chci dělat. Dávám do toho svůj volnej čas, všechny svoje peníze, všechno svoje úsilí ... ale stojí mi to za to? Popravdě asi ne ... aby to za to stálo tak bych se v tom světě musela nějak uchytit, udělat si tam známý, kamarády, získat možnost se tím živit ... a to je ten problém, neumim si dělat kamarády, na to mám až moc pochroumaný sebevědomí, natož v tomhle jinym světě, kterej tak moc miluju ... v tom světě totiž není žádnej stereotyp, není tam nuda, je tam kupa super lidí, který vedou jinej život, uměj se bavit ... když tam jsem, cejtím se jako doma, jediný co si přeju je. aby mě přijali mezi sebe, abych si mohla užívat s nima a ne vedle nich ... jenže proč by mě měli přijímat? vždyť jsem nudná, nezajímavá, introvertní holka, která ani moc tý krásy nepobrala ... nechápu proč jsem se do tohohle světa vůbec dostala, a jak to, že se tam cítím tak strašně dobře ... osud? ... možná ... nevim ... pořád si čtu různý citáty a motta a snažím se jimi řídit ... ale co když je to všechno lež? ... co když tohle všechno dělám zbytečně? .... pokud se to přes léto nepovede, tak s tím končím ... jenže co budu dělat pak? ... neumím si už svůj život představit bez toho ... bejt zpátky ve svým stereotypu ...
Lidi v mým okolí nechápou proč to všechno dělám, myslej si že je to zbytečný, že jsem se asi zbláznila, že mám nějakou opožděnou pubertu .... nechápou že se poprvý cejtim že žiju, že je to něco co miluju .... bohužel pokud se mi nepovede si tam udělat známý, tak to ani nikdy nepochopěj, nebudou mi věřit ... a jediný proč mi záleží na tom co si myslej je, že jim chci dokázat, že to za to fakt stálo, že jsem to dotáhla do konce, že jsem se nezbláznila .... nebo zbláznila?